NĚKDY JE TO VELKÝ BOJ.

Ti, co mě blíže znají, vědí, že mám (teda spíš doufám, že mohu použít MĚLA JSEM!) občas stavy, kdy jsem schopná sníst na posezení 300g milku oreo, zajíst jí sušenkou, chipsama, chlebem s máslem, koblihou, další milkou a dorazit se pizzou (přesně řečeno se tyhle stavy nazývají záchvatové přejídání, jedná se o jednu z poruch přijmu potravy, o které se určitě rozepíši v některým z dalších příspěvků). A tahle jíst i několik týdnů v kuse. ZÁVISLOST NA CUKRU A JÍDLE mě provází celý život.

V současné době (nechci to zakřiknout, ale opravdu tomu věřím) jsem na tom snad lépe a i díky Vám, téhle stránce a vášni ke cvičení se cítím vůči těmto stavům odolnější a silnější a zatím se mi to od posledního příspěvku „obrácená proměna“ ještě nepřihodilo.

Proč Vám to píši?

Před nějakým časem jsem dostala od jednoho dodavatele Velikonoční výslužku. Samé "dobroty", některé z nich jsem ještě nikdy neochutnala (a to já mám zase ráda přehled o tom, jak co chutná. :D). Ani mě nenapadlo si z toho něco dát, NĚMĚLA JSEM POTŘEBU, chtěla jsem to rozdat. Dala jsem to zpět do tašky a odložila stranou.

Jenže..Už přes týden velmi BOJUJI SAMA SE SEBOU. Velká únava, málo spánku, přetěžování mentální i fyzické a hlavně „týden před“ (ženy vědí) mi dávají opravdu zabrat. Tělo si žádá cukry pro doplnění energie a obalamutění psychiky a i když se mu je snažím dát v podobě komplexních sacharidů a také mu dopřát dostatek ostatních (kvalitních) makroživin, touha po tom vypnout, zalést do peřin a sníst všechny ty sladkosti, je čím dál silnější.

Ale já jsem se rozhodla nepodlehnout. Víte proč? Protože si uvědomuji, že i když by mi to přineslo chvilkovou úlevu, ten stav potom by mi za to vůbec nestál. Výčitky svědomí, nechuť ke cvičení, odpor k vlastnímu tělu, deprese a zklamání ze sebe samé, my za tu CHVILKOVOU SLAST VŮBEC NESTOJÍ.

Ano, NĚKDY JE TO VELKÝ BOJ. Ale zvládnout se to dá. Stačí si uvědomit, jaké máte PRIORITY a jaké NÁSLEDKY takového počínání přinese. A hlavně - stejně jako tyhle mlsky, uspokojí naše chutě i kvalitní hořká čokoláda, oříšky nebo třeba ovocný salát. A že si dopřejete větší porci než obvykle? No a?! Hlavně si to nevyčítejte, užijte si to a odměňte se pak třeba ještě procházkou, plaváním nebo jiným pohybem, který Vám dělá radost.

Takže, máte-li někdy takové stavy jako já, ZKUSTE SE TÍM NENECHAT PŘEVÁLCOVAT. Poslouchejte své potřeby, ale s rozumem. Nepodlehněte špatným návykům, závislosti nebo nutkání, pokud víte, že Vám to ve finále neudělá fyzicky a PSYCHICKY dobře.

Mějte krásný den.